Sunyata v buddhismu
Sunyata či šúnjatá v buddhismu vyjadřuje princip prázdnoty všech věcí, jak z hlediska jejich formy tak smyslu. Nic nemá svou vlastní stálou podstatu nýbrž je to určováno svým okolím či kontextem. Sunyata se často se demonstruje
na příkladu vázy - formu jí dává její vnitřní prázdnota a smysl květina, která v ní stojí. Květině zase dává formu hlína a voda v níž roste a smysl člověk, který ji obdivuje v té váze. A protože se okolí jakékoliv věci
neustále mění, je pomíjivá i forma a smysl každé věci. Je o o tom hodně videí na YouTube.
Podobně jsou na tom i abstraktní vlastnosti Nic. Samy o sobě znamenají jen počet Ztotožnění, tedy fakticky kolikrát je daná možnost Nic "přehnutá přes sebe" určitým způsobem odpovídajícím každé té abstraktní vlastnosti.
Geometrický smysl abstraktní vlastnosti získávají až v závislosti na všech ostatních abstraktních vlastnostech (počtech Ztotožnění) a struktuře dané možnosti Nic, tedy přesných místech kde k oněm "přehnutím" došlo.

Abstraktní vlastnosti
Abstraktní vlastnost elementární - a,b,c..., tedy a je např.7násobné Ztotožnění, b 20násobné, c 1535646559násobné ... Odpovídá "nejnižším Nic" třístupňového modelu.
Abstraktní vlastnost složená - x=abcdefgh, y=abc, z=defg ,... Odpovídá "prostředním (dílčím) Nic" třístupňového modelu
Nejvyšším stupněm třístupňového modelu je samotná možnosti Nic - konečná a jednoznačná
Dva sousední body mohou mít společnou pouze jednu abstraktní vlastnost. Tedy když a=12 (hrana mezi body 1 a 2), pak žádné b=12 nebo c=123...

Budu používat obvyklý formalismus třístupňového modelu: {15bodů{12x5,3*4},10av{ztot.do:12,10,8,8,6,6,6,6,6,4}}. První číslo obsahuje počet prostředních Nic a za ním v závorce počet "nejnižích Nic", jak je jednotlivá
prostřední obsahují, tedy jejich dimenzionalitu. Následuje počet abstraktních vlastností (av) v dané možnosti Nic a v závorce za nimi pro každou z nich počet Ztotožnění. Součty kusů (v příkladu zde 72) v obou závorkách se musí rovnat.
Takto je možnost Nic jednoznačně popsaná.

Projekce a její důsledky
Projekce útvaru vysoké dimenze do nižších dimenzí s sebou přináší ztrátu některých propojení a deformaci "mapy" daného vysoce dimenzionálního útvaru jak je vidět níže na mapě Země promítnuté na dvanáctistěn rozbalený do 2D.
I když tato projekce obsahuje všechny body z originálu (obecně nemusí, ke složení celku může být třeba více projekcí), jsou vidět značné deformace a nespojitosti.
Pokud je náš svět 3D projekcí čehosi více dimenzionálního, pak nevyhnutelně obsahuje podobné deformace a nespojitosti, přestože daleko od nich je svět korektně 3D. A samozřejmě v takovém případě existuje mnoho dalších projekcí různých dimenzí.




"Jehlan" - {4body{4x3},4av{ztot.do:3,3,3,3}}
Nejjednodušším příkladem, jak při "Ztotožněních" vzniká pseudo-geometrie je jehlan. Ten je tvořen čtyřmi abstraktními vlastnostmi abcd, z nichž každá se promítá do tří bodů-vrcholů.
Body-vrcholy jsou samozřejmě u jehlanu celkem 4. Každé tři body definují rovinu a "jehlan" je tedy průsečíkem těchto čtyř rovin.
Je to jediný 3D útvar, který je přímo možností Nic a ne jen jednou z jejích projekcí.


Hrany spojující vrcholy obsahují vždy dvě vlastnosti ab,ac,ad,bc,bd,cd. Proto, ač je to proti-intuitivní, tento jehlan nelze vyjádřit pomocí úsečkových projekcí.
Ty by odpovídaly různým jehlanům-projekcím z jiného zadání {4body{4x3},6av{ztot.do:3,3,3,3,3,3}}

"Nadkrychle" - {8bodů{8x3},6av{ztot.do:6*4}}
Vznikne když metodu z jehlanu aplikujeme o dimenzi výš. Každé čtyři body definují 3D podprostor v 4D a možnost Nic odpovídající tomuto zadání je tedy průsečíkem těchto šesti podproprostorů v 4D.
Různé "krychle" jsou potom úsečkovými projekcemi tohoto 4D útvaru s 8 body-vrcholy. Nemusí to být zrovna klasické 3D krychle, ale i různé pokrouceniny.



Pokud by vlastnosti měly být v hranách krychle a ne ve stěnách, zadání by bylo {8bodů{8x3},12av{ztot.do:12*2}}

V samostatném příkladu je rozebrána varianta {18bodů{6,4x5,7x4,6*3},10av{ztot.do:12,10,8,8,6,6,6,6,6,4}} Co se stane když se počet bodů do nichž se Ztotožňuje sníží nejprve na 15 a pak na 13?


{15bodů{12x5,3*4},10av{ztot.do:12,10,8,8,6,6,6,6,6,4}}



Jak vidno, tato úsečková projekce dané možnosti Nic má 36 úseček, zatímco její full verze (každý bod s danou vlastností má úsečku ke všem ostatním s danou vlastností) by měla 248 úseček.
Existuje tedy 248-36=212 úsečková projekce, jenž je jejím doplňkem do daného celku.

I takovýto propletenec je pouze jednou z mnoha projekcí možnosti Nic, kterou výše uvedené Ztotožnění reprezentuje. Je vidět splnění modelových požadavků - žádné body nespojuje víc než jedna úsečka ani v žádném bodu není žádná
elementární abstraktní vlastnost přítomna více než jednou.


Zjevně s poklesem počtu bodů do nichž se Ztotožňuje (a zachováním dimenzionality všech Ztotožnění) vzroste průměrná dimenzionalita těchto bodů.

{13bodů{10,9,3x8,7,6,4,2*3,3*2},10av{ztot.do:12,10,8,8,6,6,6,6,6,4}}




Mezi body mohou být extrémní rozdíly v jejich dimenzionalitě. A přestože jsou všechny body stejné podstaty, budou mít ty v nichž se setkává velmi mnoho abstraktních vlastností jiný vliv na strukturu možnosti Nic i jejích projekcí
než ty, v nichž se setkává jen málo abstraktních vlastností. Kvantita tak může přecházet v kvalitu i v tomto prostředí.


Samozřejmě není důvod, proč by všechna Ztotožnění měla být sudé dimenze {11bodů{3x4,8x33},7av{ztot.do:9,6,6,6,3,3,3}} a tudíž byla vyjádřitelná jen v úsečkových projekcích.
Některá dokonce mohou mít některé projekce složené ze samých trojúhelníků:






Nejčastější jsou ovšem projekce smíšené, v nichž jsou úsečky i trojúhelníky. Například {13bodů{2x6,4x5,6x4,3},10av{ztot.do:11,10,8,7,7,6,4,3,3}}




Projekce vyšších dimenzí než úsečky a trojúhelníky už poněkud postrádají názornost a vzhledem k jejich komplexnosti je šance na vznik zřetelné iluze v nich mizivá (byť jistě ne nulová)


Pokud má zkoumaná možnost Nic víc než 3 stupně, je třeba ji buď na tři stupně zredukovat nebo zkoumat projekce až v posledních třech stupních jejích jednotlivých oblastí
Všechny elementární vlastnosti v možnosti Nic jsou samozřejmě propojeny, ale vnitřní "umělé" rozdělení na více stupňů se projevuje jako omezení v projekcích na to, které body mohou a nesmí úsečky a trojúhelníky spojovat


Zpět na úvodní stránku