Naše realita
Jen stručně a zjednodušeně pár bodů. Podrobností ke každému je plný internet tak to sem nebudu tahat.
Především lidstvo věří, že existuje Něco na pozadí Ničeho. A že na tomto pozadí objekty a děje pozitivně identifikujeme, zatímco ve skutečnosti je pouze "nevylučujeme".

Podle fyziků máme vesmír, v němž jsou 3 dimenze a čas. Začal údajně Velkým třeskem před 13,8miliardami let. Čím máme teď lepší měření (třeba z JWST), tím je toto číslo pochybnější.
Základní fyzikální zákony vyplývají z předpokládané homogenity a izotropie prostoru a času, neměnných vlastností vakua a různých symetrií vlastností elementárních částic. Plus nevyřčených předpokladů zachování 3+1 dimenze, kauzality a
libovolné transformovatelnosti "pozorovatelů". Elektrický náboj stále zůstává "fundamentální vlastností hmoty" bez vysvětlení co to tedy sakra je.
V mikrosvětě funguje korpuskulárně-vlnový dualismus, tedy že objekt mikrosvěta se chová jednou jako částice, jednou jako vlna, podle druhu experimentu jenž s ním děláme.
Hmota, energie a prostor se mohou vzájemně přeměňovat.
Ve vesmíru je kromě hmoty také vakuum, které kupodivu má nějaké vlastnosti a také energii. Ovšem očekávaná hodnota této energie se mezi kosmologií a experimenty liší o závratných 12O řádů!
Ve vesmíru je také život, který vznikl a udržuje se v brutálním rozporu se zákony termodynamiky. Všechno v biologii je možné, ale nesmírně nepravdědopodobné. I kdyby to nějak vzniklo, mělo by se to prakticky okamžitě rozpadnout do chaosu.
Na náhodné nakombinování nejjednodušší funkční DNA "hrubou silou" by bylo třeba mnohem víc energie než měl mít Velký třesk takže i kdyby byla nějak k mání tak by dřív než život na Zemi vznikla černá díra nebo spíše kugelblitz.
Genetická informace ve vajíčku a spermii, z níž má vzejít funkční člověk je jen několik GB - sotva by stačila na model člověka v moderní počítačové hře.
V kvantových experimentech se ukazuje, že částice nějak "vědí" jak se chovají jiné částice a dokonce i jejich pozorovatel.
Lidé podstatnou část života tráví ve snech, z nichž některé jsou opravdu podivné (věštecké, lucidní, hypnagogické halucinace, inspirativně-objevitelské, příjem zpráv etc.), zatímco většina je prostě zmateným mixem z běžné reality spáče.
Asi jim to nestačí, protože se do dalších podivných stavů sami uvádějí drogami, houbami, hypnózou, spiritismem, zážitky blízké smrti, nakrátko vlastně i orgasmem. Objevují se v jiných realitách a komunikují tam s podivnými bytostmi.
Je zde široká škála tzv. paranormálních jevů, od UFO jenž vytahují oběti únosů skrze zavřená okna, přes různé telepatie, telekineze a levitace až k dávným megastavbám jejichž obří kameny jsou do sebe zamačkané jako kusy plastelíny.
A konečně je tu Východ, v němž dodnes někteří buddhističtí mniši místo úmrtí mizí v duhových záblescích (rainbow body in buddhism) a kde jsou z nedávné doby dobře zdokumentované levitace a procházení skálou různými "duchovními mistry".
Vědomí a myšlení nějak vzniká elektrochemickými procesy v našich mozcích. Současně se "rozsvítí" nějaká konfigurace neuronů a vznikne myšlenka nebo vjem. Těch vznikají spousty, ale jen ty s největší naléhavostí se protlačí až k překladu
do slov, kde si je "Já" uvědomí a začne na ně vědomě reagovat. Ale co je to "Já" a co je to ta uvědoměná myšlenka či vjem?
Pro další anomálie je možno projít si kreacionistické zdroje, ovšem nedělat z toho kreacionistické závěry!

Pak je tu svět podle kreacionistů. Ten nemá problém s libovolnými nepravděpodobnostmi, protože vůle Stvořitele. Kde se ten vzal se neřeší a neřeší se ani jak mohl poručit Nic, aby se z něj stalo ne-Nic.
Tedy vysvětlování složitého ještě složitějším. To platí i pro nyní oblíbenou "simulační hypotézu", totiž představu, že žijeme v nějakém obřím superpočítači.

A ještě je tu svět na způsob taoistů nebo advaita-védantistů, v němž jsou základem všeho jakési nepoznatelné amorfní entity tao, brahman, atman, mája atd., jejichž vzájemné interakce vysvětlují všechny fenomény kolem nás.
Tedy vysvětlování složitého nepředstavitelným.

S buddhistickým světonázorem mohu v mnoha věcech souhlasit. Pokud je jejich neměnné nepoznatelné cosi totéž co moje nejednoznačné Nic tak by velká část této filozofie měla fungovat. Problém je v tom, že buddhismus je praktická filozofie a neříká vždy pravdu (a už vůbec
ne celou!), nýbrž to co pomáhá k osvobození ze samsáry. Kdežto já jsem prostě zvědavý jak se věci mají. Řada věcí v buddhismu mi připadá jako ústupek hinduismu nebo lákadlo na ty, kdo se tím chtějí zabývat jen povrchně. Ale ovšem, mám k dispozici jen
mizerně přeložené zlomky a videa "komerčních" jogínů-youtuberů a ne poklady starých klášterů určené pro největší zasvěcence.

Jak vidno i náš konvenční vesmír je vlastně podivnost sama...

Tibetský láma získal během svého odchodu ze světa "duhové tělo"
V očích 500let starého obrazu-fotografie Panny Marie Guadelupské jsou při 2000 násobném zvětšení vidět postavy lidí, kteří stáli okolo, když obraz zázračně vzniknul na primitivním oblečení Indiána (které už se také mělo před staletími rozpadnout) mezi církevními hodnostáři.
Ono se to vyvinulo metodou pokus omyl z aminokyselin narážejících na sebe v pradávném moři.
Takto v našich buňkách specializovaní "bioroboti" zvaní kinesiny transportují veškerý mikromateriál.
Kinesinů jsou desítky druhů, evoluce to tak chtěla:-)
Lidé v tranzu necítí bolest ani nekrvácí.
Indický mystik Prahlad Jani, chlápek co od svých 11 let nic nejedl a nepil. Až do smrti v 90 letech ho prý nějak mysteriozně živila bohyně Amba. Několikrát vědecky zkoumán, žádný podvod mu nebyl neprokázán.Prahlad Jani na Wiki
0 x 0 = 0. Ale jen podle kalkulačky. Taková matematická "milosrdná lež" jako třeba Ramanujanova sumace. Ve skutečnosti je nula aut žádné auto, nula koní žádný kůň a nula nul žádná nula, tedy cokoliv kromě nuly. Třeba 8. Nebo nekonečno. Když dáme 0 x 0 = 8, pak platí také, že 8/0 = 0. A skutečně, zatímco 8 jablek znamená 4 dvojice jablek, pak 8/0 se vlastně ptá, kolikrát je v 8 jablcích obsaženo žádné jablko (což je třeba hruška). Nulakrát, jsou v nich obsažena jen jablka. Ovšem 0 x 0 x 0 se skutečně rovná nule, protože cokoliv kromě nuly krát nula rovná se nula. Ještě zapeklitější je situace s "Nic Nic" neboli "žádným Nic", které narozdíl od nuly ani nemá vnějšího pozorovatele.



Zpět na úvodní stránku