Sny mají obvykle takovouto "escherovskou" geometrii. Běžíme nahoru a skončíme ve sklepě, padáme z útesu a nedopadneme, odněkud vyjdeme a už to místo nikdy nenajdeme.
Létáme a procházíme pevnými překážkami, ale místo útěku před něčím se třeba točíme na místě. Fyzika prakticky neexistuje.
Obvykle nevidíme detaily (žádné tváře), obrazy v zrcadle, texty a čísla, ale pokud je ve snu známá osoba, uvědomíme si to.
Naše snové zážitky silně souvisí s reálnou polohou našeho těla, všelijak překroucené a přeležené končetiny se promítají jako zchromlé nebo svázané ve snu.
Čas plyne mnohem rychleji než ve "skutečnosti", za pár minut snu stihneme i hodiny či dny nějaké snové aktivity.
Můžeme i mluvit (často současně mluvíme i ze sna), ale ostatní ve snu slyšíme jakoby "telepaticky".

Sny mohou být i vnořené nebo lucidní.

Sen je stav, kdy některá z pravidel komplexní iluze našeho bdělého stavu už přestala platit, ale stále jsou ta zbývající dostatečně provázaná, aby nevznikl úplný chaos.
Proč si některé sny pamatujeme a proč je po probuzení rychle zapomínáme?
Mohou zážitky ze snu "fyzicky" ovlivnit náš stav po probuzení?



Zpět do chlívku