Přetočení
Tento web je o tom, že naše "realita" je jen iluze vznikající složitým provázáním zdánlivých "pravidel" (ve skutečnosti náhodných, leč v obřích strukturách nevyhnutelných korelací) v možnostech Nic.
Normálně iluze (zejména časová) končí tam, kde končí její pravidla.
Jenže může nastat případ, kdy je místo konce iluzorní "výhybka", kterou se iluze přehodí na novou sadu pravidel a dočasně nebo trvale podle nic pokračuje.
Takovými výhybkami pro dočasnou změnu mohou být usínání, různé intoxikace, jogínské praktiky.
Pro trvalou změnu pak nemoc či poranění mozku (včetně NDE), trvalá změna myšlení způsobená nějakým silným prožitkem (třeba i nějakým rituálem) a ovšem i banálním dlouhodobým učením (či naopak odnaučováním)
ve škole či duchovním tréninkem.
Rituál samozřejmě nemění příslušnou možnost Nic, ale může změnit výběr pravidel jimiž se řídí iluze příslušného pozorovatele.
Vezměme zdánlivě zcela chaotický systém (barvy zde na rozdíl od zbytku webu neznamenají elementární abstraktní vlastnosti, ale prostě nějaké základní komponenty toho systému).
V něm se ovšem skrývá pravidlo či konjenktura 1 (čtverec z růžové a žluté je vždy doprovázen řadou tří červených někde ve vzdálenosti pixel od toho čtverce). Tedy ekvivalence. Kdyby nebyly spárované všude, šlo by o
podmínku nutnou či postačující. Ovšem způsoby naplnění tohoto pravidla nemusí být jednoznačné, může být naplněno více způsoby. Stejně tak si komplexní iluze "vybírá" z více možností splnění jednoho pravidla.
Ale také se v něm skrývá pravidlo či konjenktura 2 (libovolně pootočený čtverec růžová-žlutá-modrá-zelená) je na některých protilehlých rozích doprovázen žlutým a červeným pixelem. Zde se o ekvivalenci nejedná, což je
obvyklé při různé složitosti (a tedy i očekávané četnosti výskytu) obou prvků pravidla/konjenktury.
Tato dvě pravidla (konjenktury) spolu ovšem sdílí některé stejné prvky, tudíž kolidují. Iluzím to nevadí, ty o sobě nevědí neboť jsou na sobě nezávislé. Ale pokud mají být součástí komplexní iluze, zúčastní se to pravidlo,
které nekoliduje s jejími ostatními pravidly.
Co když je splněna podmínka a není splněn důsledek?
Co když je ke splněné podmínce více možností jak splnit důsledek?
Čím jednodušší jsou pravidla/konjenktury tím více se jeví jako "fyzikální zákony".
Čím větší je jejich násobnost aplikace na prvky možnosti Nic, tím je výsledná iluze větší či "časově delší".
Čím větší je provázanost jednotlivých pravidel/konjenktur, tím je výsledná iluze komplexnější a sofistikovanější.
Co brání tomu, aby iluze z konjenktur vznikaly i v našem "normálním" světě? Především unikátní vlastnosti Nic a absence "pozadí".
Na rozdíl od naší zdánlivé "reality" jsou možnosti Nic tvořeny pouze abstraktními vlastnostmi Nic, jenž jsou vůči sobě ve vztahu imitujícím naše "reálné" vlastnosti.
Iluze jsou ale založeny na "nemůžeme vyloučit" místo na "identifikujeme jako" používané v "reálném světě".
Zpět do chlívku