***Zastaralé, ale zajímavé:
Nereálno "Pozorovatel" celého Nic, suchá voda, kulaté čtverce, špatně definované věci.

Paradoxy Struktury v Nic, které nezapadají do žádných vzorců, které nazýváme logikou či logikami.
Paradoxy jsou i nekonečné útvary v Nic, které by jinak byly normálními strukturami a ovšem Loopy obsahující zacyklené vztahy rodič-dítě mezi vlastnostmi. I "celé Nic" je ovšem paradoxem.

Realita Uzavřená, má jednoznačný (pseudo)geometrický význam, lze ji obecně "nakreslit". Ztotožňují se v ní jen nejnižší Nic.
Realita může být nahrazením některých svých Nic doplněna na svou podrobnější verzi.

Geometricky korektní projekce Reality do 3-4D V nich jsou obvyklé geometrické iluze světa kolem nás.

Geometricky nekorektní projekce Reality do 3-4D Různé podivnosti našeho světa, jak "paranormálno" tak podivné fyzikální jevy.

Mnohodimenzionální projekce Reality Zde jsou iluze myšlení, vjemů, pocitů, bolesti...
Konec zastaralého, ale zajímavého***


Nic nemá vnějšího (objektivního) pozorovatele ani žádné objektivní vlastnosti.
Nic nemá "pozadí" vůči němuž by (ne)existovalo.
Nic je nekonečně nejednoznačné.
Nic je ultimátní non-dualitou.
Nic je 0bitů. Z Nic vyplývá Nic. Jediné "prostě nic" by tento princip 0bitů porušovalo, pro nic za nic by byla na světě informace, že "právě jedno".
Každý si může ověřit, že různé možnosti a struktury Nic existují. Jinak by nás nemohly napadnout.
Nic nelze klást podmínky pro to, aby bylo reálné či logické.
Nic je jako stín - je jen jeden nebo jich je víc přes sebe?
Není žádná "počáteční" Možnost nic, z níž by byly "pozorovány" ostatní možnosti
Nic je trochu jako kostka jejímiž stěnami jsou jeho jednotlivé možnosti, které se opět skládají z dalších Nic-kostek

Možnosti Nic nejsou fiktivně vytvořeny vnějším pozorovatelem jako tyhle trojúhelníky nýbrž jsou nutným důsledkem nekonečné nejednoznačnosti Nic. V případě Nic je fikcí ten pozorovatel.


Zdánlivé Ne-duality Nic
Ne-duality vznikají až v iluzích. Iluze jsou vlastně pravidla a každé pravidlo rozděluje nějakou strukturu v Nic na to, co zahrnuje a co nezahrnuje (případně zahrnuje s "opačným znaménkem").
Např. pravidlo(a) pro morální chování definují nemorálnost jako to co po aplikaci tohoto pravidla zbylo. Z jakéhokoliv duálního hlediska je Nic paradoxem.

Pozorovatel vs Pozorovaný
Logické vs Nelogické
Reálné vs Nereálné (Iluzorní)
Implicitní vs Explicitní
Abstraktní vs Konkrétní
Absolutní vs Relativní
Část vs Celek
Shodné vs Rozdílné
Vnitřní vs Vnější
Materiální vs Nemateriální (duchovní)
Statické vs Dynamické ???
Hmota vs Prostor
Příčina vs Důsledek či Následek
Logická struktura (možnosti) vs Geometrická struktura (části)
Přítomnost (výskyt, existence) vs Nepřítomnost něčeho (struktury, konceptu) v Nic
(hovorové) nic vs něco
Jednoznačné vs Mnohoznačné (jako stín)

Nic je neduální jen pro svého neexistujícího vnějšího pozorovatele. Z pohledu samotného Nic se vždy vynořují možnosti existence dalších Nic a s nimi nejednoznačnost, která se může projevit
buď zrnitým chaosem nebo (mnohem vzácněji) pravidly iluzí, která jsou nebo nejsou na nějaké části možností Nic aplikována (podstata iluzorní duality).
Možnosti Nic se neliší (či neshodují) žádnou vlastností, jen se prostě liší (či shodují) tím, že jsou či nejsou jedna druhou, tedy že se shodují či neshodují jejich vniřní struktury.
Nejednoznačnost Nic není důsledkem něčeho (např. logiky či pozorování) nýbrž podstatou Nic.

Proč není jen jedno Nic? - Protože pak nepodmíněně existovala i jednička (a následně všechna další přirozená čísla), nejen Nic.
A co kdyby nebylo ani jedno Nic? - Pak vzniká otázka co je to žádné Nic a jak je na tom s jednoznačností. Je to Méně než Nic? Nebo je to Něco? Každopádně by to bylo zesložitění původního problému.

Čísla jsou jen vztahy mezi možnostmi Nic, stejně jako reálnost či logičnost. Není žádné 1 Nic, 2 Nic, natož 0 Nic.
Iluzorní duality vznikají zavedením iluzorního pozorovatele (polohy v možnosti Nic), pro něhož se okolí jeví jako soubor pravidel a ne chaos. To ovšem nelze pro libovolnou polohu.
Právě naopak, nastává to jen ve velmi vzácných případech.

Neduálnost podstaty světa je nutná proto, že kdyby existovalo více základních elementů (třeba oheň, země, vzduch atd.) tak by musela existovat i jejich vzájemná pojítka od nich odlišná.
Bez nich by se svět rozsypal jako hromádka různě barevných kuliček (zjednodušeně řečeno, ono by ovšem muselo existovat taky něco, co vytváří dimenzionální prostor, přenáší energii atd.)
A pojítka pojítek až do nekonečna a tedy bez možnosti takový systém nějak uzavřít a logicky vyhodnotit. Jenom Nic se od sebe může lišit opět o Nic.





Zpět do chlívku