Tři rovnice


Einsteinovu slavnou rovnici zná každý. Méně lidí už ví, že rychlost světa je dána vlastnostmi vakua - permitivitou a permeabilitou. Je zajímavé, že vakuum vůbec nějaké vlastnosti má.
A je dvojnásob zajímavé, že tedy tyto vlastnosti vakua určují, kolik (klidové) energie hmota obsahuje. Mohou být tedy i jiná vakua než to "naše".
Současná kosmologie tvrdí, že se těsně po Velkém třesku vesmír nafouknul tzv. inflací asi 10^26 krát. Jak se to dalo udělat bez změny vlastností vakua a tedy i rychlosti světla v tom vakuu je mi záhadou.


Alfa, pojmenovaná jako konstanta jemné struktury je jedna z největších záhad fyziky. Mnohokrát se objevuje v rovnicích kvantové mechaniky a elektrodynamiky aniž by bylo jasné, co přesně
reprezentuje. Sama je bezrozměrná, ale svazuje několik základních fyzikálních konstant našeho vesmíru.


Eulerova formule ukazuje, že běžné představy o tom co je a není možné jsou vlastně jen silou zvyku a pro vesmír pramálo znamenají. Imaginární mocnina kladného čísla je záporné reálné číslo, hm.
Opačnou cestou je samozřejmě "i" coby odmocnina z -1.

Vlnová funkce jenž je řešením Schrödingerovy rovnice má pro výskyt částice v reálném prostoru ryze imaginární řešení.
Z Wiki: Schrödingerova rovnice určuje chování vlnové funkce, avšak neurčuje, co vlastně vlnová funkce je (!!!). Interpretaci vlnové funkce jako amplitudy pravděpodobnosti předložil v roce 1926 Max Born.
Jsou však i jiné interpretace kvantové mechaniky.

Zpět na úvodní stránku